Propojit Google aneb povolte úplně všechno

Tak jo. Máme n8n. Neboli Nejtn, protože říkat pořád „en osm en“ mě nebaví.

S Claudem se teda nekamarádí tak dobře, jak jsem doufal. Čekal jsem, že mu řeknu, co chci, on se napojí a všechno tam nějak sám postaví. Místo toho se musí pořád docela dost klikat.

To časem ještě poladíme.

Self-hostovaný n8n na vlastním serveru je každopádně mnohem větší zábava než nějaká obyčejná cloudová verze. Třeba když do něj chcete připojit jednu pitomou tabulku od Googlu.

Nejdřív musíte vlézt někam do Google Cloudu a začít povolovat API. Google Sheets, Google Docs, Gmail, Kalendář a já už ani nevim, co všechno jsem tam naklikal.

Pak vytvořit přihlašování, nastavit souhlasy, někam opsat adresy a nakonec se slavnostně přihlásit svým Google účtem.

To všechno jenom proto, aby se jedna tabulka mohla kamarádit s Nejtnem. Jasně že mi Claude přesně psal, co, kde a jak. Ale v Googlu musí existovat celý oddělení, který má za úkol pořád něco někam přesouvat a přejmenovávat.

Masakr.

Ale funguje to.

A pořád mi přijde úplně neuvěřitelný, že mi na vlastní doméně běží server, WordPress a n8n. Sám bych si něco takovýho nezprovoznil ani omylem. Bez AI bych nejspíš ještě hledal, kde se ten server zapíná.

A hlavně bych ho vůbec nepotřeboval.

Každopádně je konečně všechno připravený.

A hlavně vznikl nápad na tuten web, kam si budu psát poznámky o tom, co zkoušim, co funguje a co jsem zase dvě hodiny nastavoval jenom proto, aby se někam přenesl jeden řádek. Ať už to znamená cokoliv.

Žádný speciální moudra nečekejte. Jsou to hlavně zápisky pro mě, který si jednou přečtu, až mi AI — nebo imigrant — sebere práci.

Nebo si z nich nechám vygenerovat audioknihu a jenom si vyberu, jestli to chci jako komedii, nebo horor.

A budu vzpomínat na mládí, jak jsme si ještě museli API povolovat ručně.